Novinky

Mistr a jeho učeňDatum publikace: 13. 7. 2017

Jeden musí sám sebe k účasti na závodech každým rokem přemlouvat. Práci s motorovkou v lese již vyměnil za profesi hajného, věkem překonal pětapadesátku a jeho sbírka medailí s národního šampionátu i mistrovství světa je taková, že by u kdekoho jiného vedla k oprávněné ztrátě závodní motivace. Druhý má celý život před sebou, každý den je pro něj v něčem nový, a když investuje úspory do nové „závodní mašiny,“ nemusí řešit otázky typu: „Co na to řekne rodina?“ Jeden je českou legendou a čtyřnásobným národním šampionem v práci s motorovou pilou, druhý úřadujícím mistrem republiky. Hubert Barták a Jindřich Fazekaš z mimoňské divize VLS. Mistr a jeho učeň. Končící legenda dřevorubeckého řemesla u podniku a nastupující naděje…

Oranžové dřevorubecké montérky se stylově plandajícími kšandami, flanelová košile, dlouhé vlasy protažené řemínkem kšiltovky, široká ramena a šlachovité ruce. Na svých čtyřiadvacet let působí nezvykle klidně a rozvážně. Prostě dospěle. Jindřich Fazekaš, úřadující mistr republiky v práci s motorovou pilou, se ovšem v mnoha věcech vymyká obecným představám o současné nastupující generaci honící módní styly, spotřební způsob života a především kariéru, která neobsahuje fyzickou práci.
Pochází z lesnické rodiny z Doks a i když původně uvažoval o umělecké dráze, protože jej bavila malba a kresba, nakonec nastoupil na lesnickou školu v Hejnici. A po škole po krátké epizodě u soukromého vlastníka lesa, kde mu práce nevyhovovala, nastoupil na základě náborové akce jako dřevorubec k Vojenským lesům a statkům, konkrétně na lesní správu v Hamru. „Původně jsem chtěl dělat hajného, ale práce s motorovkou mě chytla. Každý den za sebou vidíte výsledek, je to práce venku v přírodě, v zimě v létě. Když děláte prořezávku v dešti, tak jste sice mokrý na kost, ale cítíte, že žijete. Je to svobodný svět a to mi vyhovuje,“ popisuje Fazekaš.

Tréninkový kemp u kamaráda na zahradě

Jak sám přiznává, závodní kariéru ale nastartovala hlavně náhoda, že nastoupil na hamerskou správu, kde působila skupina závodníků kolem Huberta Bartáka. „S motorovkou jsem závodil už na škole, ale bez kolegů z Hamru by v tom pokračovat bylo těžké,“ připouští. U jezera mezi Ralskem a Ještědem totiž u VLS již řadu let působí skupina nadšenců, jejichž koníčkem jsou závody s motorovkou. V jejich čele stojí právě Hubert Barták, čtyřnásobný národní šampion s medailovými zkušenostmi z mistroství světa. Parta pěti šesti chlapů, kteří se zde závodění věnují, tak mladého dřevorubce ihned uchvátila.
„Jindra mezi nás zapadl. Jednotlivci to mají v závodění s motorovou pilou těžké, na to potřebujete kolektiv, se kterým trénujete. Když je vás víc, lépe se jedná se sponzory, snadnějí pro závodění sháníte materiál,“ říká Hubert Barták.
A jak vypadají tréninky? „Spoustu věcí si samozřejmě nacvičíte přímo při práci v lese, na jednotlivé disciplíny to pak ale ladíme na tréninkových kempech. Ty probíhají u kamaráda na zahradě, kde jsme si vybudovali tréninkové závodiště. Trénujeme tak měsíc před závody jednou, dvakrát týdně. Někdy o víkendu,“ popisuje Hubert Barták.
Závodění s motorovkou rozhodně podle Bartáka není žádný výnosný sportovní byznys. „Je to koníček, který vás stojí peníze a čas. Když na závodech něco vyhrajete, tak je to motorová pila, takže je to zase jen na práci,“ směje se. Jen závodní pila vás přitom vyjde na 25 tisíc korun a další peníze investujete do řetězů a lišt.
Závodní kariéra Vám ani nezajistí přízeň opačného pohlaví, jak potvrzuje mladý úřadující šampion. „Na holku tím dojem vážně neuděláte, ta hlavně vidí, že jste celý den ve špinavých montérkách a vaše od práce zničené ruce. Moc nepomůže ani to, že peníze vrážíte do vybavení, místo do auťáků, jako vaši vrstevníci. Moje pila má rozhodně vyšší cenu, než auto, kterým jezdím. V ní ovšem dívku nesvezete,“ argumentuje Fazekaš.

Prokletá druhá místa

Jindřich Fazekaš svůj první seniorský národní titul získal vloni na Skelné huti. Na výraznější úspěch na světovém šampionátu však stále ještě čeká. „Jindra to nebude mít jednoduché. Mezinárodní špička je dnes úplně někde jinde, ovládají ji Rakušani, Němci a Italové. My jsme navíc celkem výjimkou, že se závodníci u nás rekrutují z profesionálních dřevorubců. Jinde to jsou instruktoři, profesionální prodejci pil, nebo pedagogové z lesnických škol. Navíc u nás ta základna mizí, závodníků ubývá. U vojenských lesů máme výhodu, že máme podporu zaměstnavatele, kluci, kteří pracují u soukromníků, často nemají podmínky. Mohou být vynikající dřevorubci, ale nedostatek tréninku a psychické přípravy často stojí proti nim. Machr z lesa často na závodech udělá nepochopitelnou chybu, která by se mu bez tlaku okolí v běžné pracovní praxi nikdy nestala,“ vysvětluje Hubert Barták.
On sám největší úspěch v mezinárodní konkurenci zaznamenal na mistrovství světa v roce 1996, kde skončil v celkovém pořadí na druhém místě.
„Já mám obecně snad ta druhé místa předplacená, nějak se mě drží všude. Na českém šampionátu i v mezinárodních soutěžích to snad ani nejde spočítat. V jedné disciplíně na mistroství světa už mě kdysi fotili ve zlaté přilbě pro vítěze, pak ale výkladem pravidel titul připadl soupeři, který měl shodný počet bodů. Vždycky mi prostě scházel kousek,“ směje se Barták.
Bartákův životní příběh s motorovou pilou přitom také začal na lesnické škole v Hejnici jako u Fazekaše. Jen o několik desetiletí dříve. Chlapec z lesácké rodiny z Osečné nedaleko Hamru začal závodit již na škole. S motorovou pilou strávil v lesích VLS 20 let. Dnes pracuje u podniku jako hajný. „Baví mě to, stejně mě to ale bavilo s motorovkou. S ní to ale už nešlo kvůli zdraví,“ vysvětluje. Šestapadesátiletý závodní veterán kvůli artróze dnes startuje „pod prášky“ na utlumení bolesti a sám přiznává, že konec závodění se blíží.
Jeho nástupce Fazekaš na druhé straně stále „šlape vzhůru.“ Loňský titul z mistrovství republiky ho zatím stál jen pár centimetrů dlouhého „hára.“ „Vsadil se s námi, letitými kmety, kterým již vlasy řídnou, že když vyhraje, přijde o vlasy. Nakonec jsme se slitovali a usekli mu jen pár centimetrů dřevorubeckou sekerou. Až ale Jindra přiveze medaili ze světového šampionátu, nebudeme brát žádné ohledy,“ vtipkuje Hubert Barták.