Ředitel VLS pro LN: Vrátíme do lesů ovocné stromy

V dnešním vydání Lidových novin vyšel celostránkový rozhovor ředitele VLS Romana Vohradského s reportérem Istvánem Lékem. Rozhor přetiskujeme bez úprav.

V Brdech a Ralsku budeme turistiku regulovat po vzoru parků v cizině, říká pro LN Roman Vohradský, ředitel vojenských lesů

Musíme co nejusilovněji bránit pestrost české a moravské krajiny, apeluje Roman Vohradský, nový ředitel Vojenských lesů a statků (VLS). „Lesy, které vzniknou na místě zničených porostů, musí být ještě pestřejší, než jsme si mysleli před několika lety. Je velmi důležité, abychom do krajiny vrátili i druhy, které jsme my lesníci v minulém půlstoletí opomíjeli. Jen tak ubráníme les před škůdci a přizpůsobíme klimatické změně.“

LN Do funkce ředitele Vojenských lesů a statků jste byl jmenován v půli dubna, výběrové řízení trvalo dva a půl měsíce. Proč tak dlouho?

Rozhodovala komise složená jak z odborníků z ministerstva, tak z praxe i z akademické sféry. Kandidáti předložili koncepci, ze které bylo patrné, jakým směrem chtějí podnik směřovat. Pak probíhaly důkladné osobní pohovory. Každý člen komise známkoval za sebe uchazeče podle společných kritérií. Ze známek vyplynulo pořadí, které obdržela ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Důvěru výběrové komise i paní ministryně vnímám jako obrovský závazek.
A dva a půl měsíce dlouhý výběr se mi rozhodně nezdá u podobné pozice jako dlouhý proces.

LN Jako hlavní důvod odvolání vašeho předchůdce Petra Krále uvedlo ministerstvo připravovanou podezřelou směnu pozemků mezi vojenskými a státními lesy. Ze stejných příčin byl prý odvolán i generální ředitel státních lesů Josef Vojáček. Mělo jít o největší jednorázovou směnu státních majetků v historii republiky. Nová politická reprezentace směnu zastavila tři dny před účinností. Dodnes není jasné, kdo byl hlavním iniciátorem a co bylo záměrem. V té době jste zastával pozici ředitele divize VLS Mimoň, která měla jako celek přejít k Lesům ČR, takže byste měl mít informace z první ruky. Co tedy bylo smyslem té směny?

Nad původním účelem zrušené transakce se pozastavuje řada lidí, mne nevyjímaje. Stejně tak přetrvávají otazníky nad způsobem, jak byla narychlo a bez nezbytného ocenění majetku provedena. Nebyl jsem v epicentru rozhodování, důvody, které vedly k tomuto plánu, neznám, takže nechci spekulovat. Jedno je však zřejmé a na tuto skutečnost jsem poukazoval od počátku: VLS vznikly před devadesáti lety, aby spravovaly výcvikové lokality armády a další pozemky se strategickým významem pro obranu státu. A najednou měl podnik „do civilu“ převést bývalý výcvikový prostor Ralsko, kde má současné vedení ministerstva obrany své strategické zájmy bezprostředně související s obranou státu, což je z pohledu resortu obrany i vojenských lesů, které v oblasti hospodaří, naprostá priorita. Recipročně měly VLS získat lokality, které pro ozbrojené složky a jejich úkoly související s obranou státu nemají jakýkoliv účel. A pokud se ptáte na personální změny ve vedení VLS a Lesů ČR, tak je zřejmé, že o přínosech této transakce se nepodařilo přesvědčit ani nové politické vedení země.

LN VLS nedávno oznámily, že se podařilo snížit kůrovcovou těžbu na polovinu a dostat kalamitu pod kontrolu. Letošní jaro je ale znovu poměrně suché a teplé a hydrologové zase varují před suchem. Neobáváte se, že se situace znovu vymkne?

Jsme připraveni na všechny scénáře, včetně toho, že se bude opakovat sucho z let 2015 až 2017. Po republice spravujeme šest rozsáhlých přírodních lokalit. První vlna postihla Libavou na Olomoucku a Březinu na Vyškovsku. Tam už kalamita v masovém měřítku, zdá se, skončila a téměř všechny holiny se podařilo zalesnit. Loni kůrovec tvrdě zasáhl Ralsko a především Brdy. Tam bojujeme všemi prostředky. Nejen les, nýbrž celou krajinu obnovíme co nejrychleji do podoby, aby přečkala další výkyvy počasí a extrémy, které určitě přijdou.
Z našich statistických údajů, které samozřejmě podléhají přezkumu státních orgánů, včetně ochrany přírody, prokazatelně vyplývá, že ještě nikdy se nám nedařilo obnovovat lesy takovým tempem jako letos. V tomto roce obnovíme rekordních 1700 hektarů ploch poškozených kůrovcem, vysázíme přes osm milionů stromů.

LN S jakou vizí přicházíte do čela VLS?

Mou představou je les mnohem pestřejší, než jsme si mysleli třeba před pěti lety. Les složený ze všech původních českých dřevin, které máme k dispozici. Ale opravdu všech. Zaměříme se i na takzvané vtroušené dřeviny, solitérní stromy v krajině a druhově a věkově diferencované porosty, které jsou protikladem monokultur. Ony jsou podle mě jedněmi ze ztracených klíčů k vyvážené krajině a trvale udržitelnému, přírodě blízkému hospodaření v ní. Takové krajině, která lesníkům vydělá na obživu, stabilizuje ekosystém, bude se v ní dařit širokému spektru rostlin i živočichů, ale dokáže plnit i funkci estetickou a rekreační.

LN Máte obavy, aby se lesy, které teď s vynaložením značných nákladů obnovujete po největší kůrovcové kalamitě v historii oboru, nakonec znovu nestaly monokulturami, pro změnu tentokrát listnatými?

Svou úlohu ředitele druhého největšího státního lesnického podniku vidím mimo jiné v tom, že se to nestane. Proto začneme znovu vysazovat stromy, jejichž názvy naši lesníci už trochu pozapomněli, jako jabloně, hrušně, třešně, tisy a podobně. Tyto dřeviny mohou totiž v budoucnu přinášet i jisté ekonomické výhody. Dřevo z ovocných stromů dnes často končí v kamnech, místo aby z něj vznikly výrobky s velmi vysokou přidanou hodnotou.
To je špatné z každého pohledu – ekologického, ekonomického i estetického. Není nic krásnějšího než kvetoucí sad. Lesní druhy ovocných stromů skvěle fungují jako doplňková dřevina smíšeného lesa a jsou doma i ve středních nadmořských výškách, v nichž náš podnik nejčastěji hospodaří. I proto jsem zadal svým spolupracovníkům, aby ve všech prostorách, na nichž hospodaříme, vybrali vhodné lokality, kam ovocné stromy i další méně obvyklé dřeviny ještě letos začneme v mnohem větších počtech vysazovat.

LN Jedním ze symbolů zdravé krajiny jsou včely. VLS rozvíjejí chov včel v dutinách stromů umisťováním takzvaného brtí do lesů. Hodláte v tomto jistě ekonomicky nepříliš atraktivním projektu pokračovat?

Přesně takové ekonomicky sice nepříliš zajímavé, pro přírodu však velmi prospěšné projekty chci intenzivně rozvíjet. Chov lesních včel je typickým příkladem, navíc se skvěle doplňuje s naší snahou vrátit do lesa ovocné druhy dřevin. Včela medonosná je hmyz, který má sympatie každého odpovědného hospodáře v krajině. Na tom nic nezměnil ani digitální věk. Spíše naopak.

LN Kromě lesnictví je druhým dominantním oborem VLS zajišťování servisu pro resort obrany. Co všechno pro svého zakladatele děláte?

Můj cíl je jasný – udělat vše, abychom uvolnili armádě ruce při plnění jejich hlavních úkolů. Už dnes střežíme armádní objekty, které nevyžadují zvláštní stupeň ochrany, vykonáváme údržbu budov, opravujeme cesty po cvičeních a tak dále. Ministerstvu proto co nejdříve předložím dlouhý seznam návrhů, které další servisní činnosti dokážeme za armádu převzít tak, aby to nakonec vyšlo státní rozpočet podstatně levněji a poskytované služby byly ve vyšší kvalitě než v současnosti.

LN Do většiny vojenských újezdů lidé nesmějí, protože je armáda používá k výcviku. Veřejnosti jsou přístupné hlavně Brdy a Ralsko. Díky tomu, že po téměř půlstoletí byla tato rozlehlá území pro veřejnost uzavřena a nijak intenzivně se na nich lesnicky ani zemědělsky nehospodařilo, zachovala se naprosto unikátní příroda, jakou jinde v republice ani ve střední Evropě nenajdete či jen v mnohem omezenějším měřítku. Takzvané dopadové plochy Jordán či Tok na vrcholcích Brd připomínají severskou tajgu. Vlivem výcviku těžké vojenské techniky a následných přírodních procesů se změnila tanková střelnice v Ralsku v lesostep, v níž žije i legendární stádo zubrů. Neobáváte se, že zvláště teď, kdy spousta lidí upřednostňuje dovolenou v tuzemsku, zaplaví tyto unikátní lokality davy turistů a zničí jejich kouzlo?

Ano, toho nebezpečí jsme si vědomi. V Brdech i Ralsku proto zavedeme promyšlený management turistického ruchu tak, aby byly zachovány všechny funkce krajiny a veřejnost přitom mohla objevovat a obdivovat krásy tamní přírody. Inspirovat se chceme především zahraničními národními parky. Po obvodu obou újezdů dobudujeme síť záchytných parkovišť včetně infrastruktury. Vše samozřejmě střídmě, s použitím přírodních materiálů. Tím ekonomicky pomůžeme i obcím po obvodu, neboť získají příjmy do obecních pokladen z turistického ruchu a podpoříme místní podnikatele.
Zmodernizujeme návštěvnické centrum v Ralsku v obci Hradčany, kde chystáme expozici na téma historie Ralska a činnosti armády na tomto území. Podobnou expozici zřídíme i v Brdech v novém návštěvnickém centru na loveckém zámečku Tři trubky. Počítáme s maximálním financováním z fondů EU, z nichž se nám podařilo pokrýt v případě Třech trubek osmdesát procent nákladů. V Ralsku i v Brdech rozšíříme síť páteřních komunikací pro pěší i cykloturisty. Tu pečlivě vyznačíme a upravíme tak, abychom turisty rozptýlili po prostoru a minimalizovali zátěž krajiny.
Turisté se budou navigovat pomocí mobilní aplikace. V ní najdou všechno včetně popisu zajímavých míst, historie, spoustu fotek, videí a takzvaných bodů zájmu. A pravidel, co turisté v těchto unikátních parcích mohou, a naopak mají přísně zakázáno. Nezapomeňte, že ještě před několika lety probíhala v Brdech i v Ralsku pyrotechnická očista, a proto je i nadále zakázáno pohybovat se mimo určené prostory a cesty. Což spousta návštěvníků dnes nerespektuje a je jedním z pádných důvodů, proč musíme rychle turistický ruch v obou oblastech regulovat a řídit.
Abychom zvýšili bezpečnost i komfort, alespoň částečně oddělíme cyklotrasy od tras pro pěší. Protínat se budou uvnitř újezdu v několika málo k tomu vhodných lokalitách, která snesou zátěž kumulace většího počtu návštěvníků a jsou něčím zajímavá – přírodní památkou, objektem z armádní historie újezdu, přírodní zajímavostí, atraktivní vyhlídkou.
Tyto tzv. pointy vybavíme tabulemi, plánujeme zde jakési výstavy pod širým nebem například z armádní historie a současnosti, neboť rozhodně nezapomínáme, že jsme lesy vojenské, jejichž zřizovatelem je ministerstvo obrany, a působíme v úzké součinnosti. A jak víme, zájem veřejnosti o naši armádu a všechno, co je s ní spojené, je velký a stále roste.

LN Dokážu si představit, že takový projekt bude provázet řada kontroverzí, zájmy některých skupin, ať už lesníků, ochránců přírody, či turistů se v lecčems ostře střetávají. Nebojíte se, že se vzájemně zablokují a že se dál bude vyvíjet turistika v Brdech a v Ralsku spontánně jako dosud?

Neobávám. Je to o komunikaci, diskusi, kompromisech. Všem nám jde o stejnou věc, alespoň v to věřím. Na projektu budeme úzce spolupracovat s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Klubem českých turistů, Vojenským historickým ústavem, místními starosty a odborníky na šetrný, přírodě blízký turistický ruch. Zapojíme i akademickou sféru, například fakultu životního prostředí a lesnické fakulty.
Turistický mobiliář budou navrhovat studenti architektury v rámci celorepublikové studentské soutěže. Chci do této problematiky vnést mladý, svěží pohled. Vím, že to nebude lehké, ale jsem přesvědčen, že už příští rok lidé, kteří do Brd a Ralska přijedou, uvidí na vlastní oči první výsledky.

Roman Vohradský

Pochází z tradiční lesnické rodiny. Vystudoval Střední lesnickou školu v Písku, absolvoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
Pracoval na řadě pozic jak ve Vojenských lesích a statcích ČR, tak i v Lesích ČR a na ministerstvu zemědělství.
Od roku 2015 byl ředitelem divize VLS Mimoň.
Je ženatý a má dvě děti. Je mu 46 let.