Živá voda VLS

ŽIVÁ VODA VLS

Investiční program Vojenských lesů a statků ČR do zvýšení biodiverzity lokalit a zadržování vody v krajině

Cílem programu není budovat hospodářské vodní plochy pro chov ryb. Malé rybníčky, lesní nádrže, tůně i studánky, do kterých v šesti lokalitách ve správě VLS investujeme, mají primárně zvýšit objem životadárné vody v krajině, podpořit druhovou rozmanitost přírody v daném místě. Dát zvěři z okolí nové napajedlo a obojživelníkům místo k životu. A především podpořit vodo-ochranné funkce lesů.

První projekty z programu "Živá voda VLS" byly dokončeny v roce 2015 a na následující rok Vojenské lesy a statky naplánovaly desítky akcí. V první etapě do roku 2018 investovaly 100 milionů korun, v druhé fázi, která se rozběhla v roce 2019 pak VLSD plánují investovat dalších 60 milionů korun. Větší část těchto investic (až 70 procent) by měly pokrýt dotace z evropských strukturálních fondů.

I. fáze programu Živá voda VLS (2015-2018)
Hlavní část investičního programu byla směřována do moravských lokalit ve správě Vojenských lesů a statků, trpících nedostatkem srážek. Jde hlavně o vojenský újezd Libavá v Oderských vrších v předhůří Jeseníků. Oblasti ve správě divize VLS v Lipníku nad Bečvou totiž patří do pásu lesních lokalit na Moravě, který byl v minulých letech fatálně poškozen suchem. K rozpadu lesních porostů zde dochází v důsledku stále se snižujícího úhrnu srážek od roku 2006, v extrémně suchých letech 2015-2018 zde situace vygradovala v kalamitní stav s masivním usycháním stromů a napadením kůrovcem.

Čtyřicetimilionová investice pak v první vlně programu Živá voda umožnila realizaci třinácti investic do malých nádrží a rybníčků na Vyškovsku ve vojenském újezdu Březina. Drahanská vrchovina, kde se újezd rozkládá, totiž leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Území je proto chudé na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod.

Na Českokrumlovsku má zase program "Živá voda VLS" charakter, který pracovně nazýváme "rehabilitace historické Šumavy." Investice zde totiž míří do obnovy malých rybníčků, které povětšinou byly ve správě zaniklých pohraničních obcí, či do obnovy historických vodních rezervoárů v lesích, které dříve sloužily k plavení dříví. Vedle hospodářských funkcí pro obyvatele, kteří zde již nežijí, však plnily také velmi významnou vodo-ochrannou funkci pro okolní přírodu. Obdobně je tomu i v severočeském Ralsku a Doupovských horách na Karlovarsku, kde se snažíme vrátit krajině historická vodní díla. Vlastně se tím také vracíme k moudrosti našich předků, kteří věděli, proč tyto malé stavby zadržující v lokalitě vodu, do krajiny umisťují.

II. fáze programu Živá voda VLS (2019 +)
V roce 2019 spustil státní podnik druhou fázi programu Živá voda VLS. Za bezmála 73 milionů korun jsou v lesních lokalitách v různé fázi rozpracovanosti investice do dalších 20 malých vodních děl, které by měly pomoci v krajině udržet vodu. Nejvíce jich opět vyroste v suchem nejpostiženějších moravských lokalitách na Libavé a především na Drahanské vrchovině, ale také ve středočeských Brdech, na Šumavě a v severočeském Ralsku.
K 13 vodním nádržím vybudovaným ve vojkenském újezdu Březina v letech 2015 – 2018 tak v druhé fázi přibude dalších devět vodních děl (sedm vodních nádrží a dva rybníky). Tři nové vodní nádrže pak májí vzniknout ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku. K nim plánujeme navíc revitalizaci toku Olešnice a také opravy a odbahnění nádrží Čermná horní a Smilov.
V Ralsku pak pracujeme na obnově tří téměř nefunkční rybníků a stavbě nové retenční nádrže - dvě dvouhektarová vodní díla budou revitalizována u Hvězdova nedaleko Mimoně (Novodvorský III a Novodvorský IV), nový rybník na místě zaniklého vodního díla pak má vyrůst v lesích u Mukařova nedaleko Mnichova Hradiště. Zcela novou retenční nádrž plánujeme vybudovat v Hradčanských stěnách v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v oboře Velký Dub.
Na Brdech je plánována stavba vodní nádrže Klášterka.

BRDY/divize Hořovice
Dokončeno:
VN Pazderka
VN Bahna I
VN Bahna II
VN Klášterka
VN Hejl
VN Vranová (dokončeno bez dotace)
Plán + výstavba:
retenční nádrž Zdeňák (CHKO zamítko v roce 2017)

ŠUMAVA/divize Horní Planá
Dokončeno:
rybník Skelná Huť
rybník Za vodárnou
Puchárenský rybník
VN Černý potok
Plán + výstavba:
Odbahnění Dolanského rybníka (nerealizováno)

RALSKO/divize Mimoň
Dokončeno:
rybník U Srubu
rybník Novohradský V.
VN Lutovník
VN Knížecí
Černý rybník II.
rybník Novodvorský III.
rybník Novodvorský IV.
Mukařovský rybník

Plán + výstavba:
retenční nádrž Senná Brána (nerealizováno)
Mariánský rybník (nerealizováno)
obnova Černého rybníka (nerealizováno)
tůně v oboře Velký Dub (nerealizováno)

DRAHANSKÁ VRCHOVINA/divize Plumlov
Dokončeno:
Malá Haná – úpravy toku
rybník Sedlákova Louka
Stínavský žleb (mostky)

rybník Jahodový žleb (dokončeno bez dotace)
VN Studýnky (dokončeno bez dotace)
VN Kotáry (dokončeno bez dotace)
VN Křivá Bříza (dokončeno bez dotace)
rybník Ferdinand (dokončeno bez dotace)
rybník Dalšínek (dokončeno bez dotace)
rybník Plžák (dokončeno bez dotace)
rybník Pod Vyhlídkou (dokončeno bez dotace)
rybník Akátová louka (dokončeno bez dotace)
rybník Ocúnový (dokončeno bez dotace)
VN Plžový Žleb (dokončeno bez dotace)
VN Na Valech (dokončeno bez dotace)
VN Habart (dokončeno bez dotace)
VN Křemele (dokončeno bez dotace)
rybník Hubert (dokončeno bez dotace)
rybník Hanice (dokončeno bez dotace)
VN Holanda (dokončeno bez dotace)
Plán + výstavba:
VN Ježák (nerealizovano)
VN Žegrot (nerealizovano)

ODERSKÉ VRCHY/divize Lipník nad Bečvou
Dokončeno:
VN Městský les
VN Bělidla (spodní)
VN U Rybníčka
VN Červená
VN Městský les
VN Údolná dolní
VN Čermná horní – odbahnění
VN Smilovský potok (dokončeno bez dotace)

Plán + výstavba:
revitalizace toku Olešnice (nerealizováno)
tůně u Rakušana (nerealizováno)
VN Údolná Horní (nerealizováno)
VN Nad Loserčinou loukou (nerealizováno)

KARLOVY VARY
Nerealizováno:
MVN U Svobody

VN – vodní nádrže.
Kde není uvedeno jinak, dokončení projektu s dotací.
Uvedené částky představují celkovou investici včetně nákladů, které VLS chtějí pokrýt žádostí o dotaci. Tu poskytuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) a je v celkové výši 70-ti procent způsobilých výdajů (5% je ze SFŽP a 65% z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím státního rozpočtu)